Na kraji lesa stál polozbořený mlýn a v tom mlýně se prý děli podivuhodné věci . . .

            Ten mlýn nebyl jen tak ledajaký, ten mlýn byl totiž kouzelný. Před mnoha a mnoha lety ten mlýn nechal postavit jeden všemocný kouzelník, ten kouzelník se jmenoval Smetus Michalus. Byl to velmi zlý kouzelník, který neměl rád vše živé a jednou ve své lehkomyslnosti si pomocí kouzel a čar vytvořil armádu, armádu plnou zlých a nelítostných bytostí. Smetus nařídil své armádě, aby zničila vše živé, co naleznou. Nelítostná armáda se hnala dnem i nocí a ničila vše, co jí přišlo pod ruku, domy, louky, lesy, řeky, hory a neváhaly ani na okamžik, když měli zabít bezbranné zvířátko ba i dokonce člověka. Jednou ale došli až ke krásnému království, které neslo název Uherské. Tomu to Uherskému království vládl moudrý a velice chytrý král Véna. Krále měl každý rád, asi proto, že rád chodil mezi prostý lid a bavil se s poddanými. Měl také mezi prostým lidem dva své nejlepší kamarády, Pyskoše a Dorkoška a když kouzelníkova armáda napadla jejich království tak král je požádal, aby společně zarazily zlého kouzelníka Smetuse. Pyskoš a Dorkoško však nebyly prostý lidé, ale byly to dva kouzelníci na straně dobra, to však král nevěděl. Král v čele své armády se dal do bránění hradu a v nestřežený okamžik se Dorkoško a Pyskoš vydali do kouzelníkova mlýna.

            Dorkoško a Pyskoš se vydali rovnou k mlýnu, jelikož čas byl teď dražší než kdy jindy.

Pyskoš s Dorkoškem se řídily heslem “Kupředu vpřed, zpátky ani krok” a tak byly za chvíli až na hranicích Vénova království. A než se dostaly na čtvrt cesty tak už se naskytl problém, most, přes který musely přejít, byl zničený. Dorkoško už chtěl začít hledat jinou cestu, když v tom Pyskoš nečekaně vykřikl: “Útočí na nás!“ a než se nadály, stálo před nima pět obrů. Obři je očividně čekaly a byly na ně připraveni, jenže si asi nejspíš ani ve snu nedokázaly představit co následovalo. Dva obři bez váhání zaútočily na Dorkoška, ale to už Pyskoš útočil svým silným magickým kouzlem Řetězový blesk. Tři z pěti obrů spadly na zem, zbylí dva obři se daly na útěk a už zbýval jen jeden problém, rozbitý most. Pyskoš vyřknul magickou formuli a už letěli na druhý konec propasti.

            Další problém nastal, když se začalo stmívat. Dorkoško chtěl pokračovat, ale Pyskoš chtěl přenocovat, jejich debatu přerušilo jasné světlo, to světlo k nim začalo promlouvat a jakmile se světlo začalo vyjasňovat tak poznali, že je to kouzlo Rozhovor. V objeveném kruhu světla byla tvář jejich přítele Vény. Král jim vyprávěl, že zatím úspěšně odolávají útokům Smetusovy armády a taky že už od začátku věděl, že to jsou dobří kouzelníci a že on sám je také kouzelník a obraz se rozplynul. Po této dobré zprávě se rozhodly, že si teda odpočinou. Za pomoci svých kouzel si rozdělaly oheň, ustrojily jídlo a po vynikající večeři ulehli k odpočinku.

            Ráno vstávaly s chutí a plní energie a hned jakmile se najedli tak se vydali na cestu.

Všimly si, že krajina od té doby, co přeletěli přes propast, se dosti změnila. Stromy, tráva, zvěř, žádná tu nebyla. Stromy, to byly jen kusy pahýlů trčící ze země, tráva, to byla jen černá deka z popele. Litovaly nad zničenou krajinou. Putovali dál až z veliké dálky uviděli menší kopec a tom kopci stál krásný mlýn, netušily, jak vypadá Smetusovo doupě zla a tak se rozběhli ke mlýnu.

Přišlo jim divné, že armáda nechala tento polozbořený mlýn netknutý. Zaklepaly na dveře, čekaly, nic se však nedělo, zaťukaly znova a vtom se otevřely dveře a sám mocný Smetus je pozval. Šli nic netušíc dál do mlýna a chtěli se posadit. Jako první se posadil Pyskoš a najednou byl svázaný a než si stačil Dorkoško sednout tak mu Pyskoš odkopl židli a Dorkoško se svalil na zem. Smetus, který hostům odešel pro vodu, se už radoval, že chytil dva kouzelníky světla ale chyba lávky, přepočítal se, kouzelníci byly chytřejší než si myslel. Dorkoško mezitím rozvázal Pyskoše takže byl Smetus dosti překvapen, když viděl jak se proti němu řítí magický blesk, Smetus se nezmohl na obranu a byl vržen dál do místnosti.

            Pyskoš ke kouzelníkovy začal promlouvat: “Teď dostaneš co si zasloužíš, jakmile budeš zničen, tvá armáda bude zničena spolu s tebou.“ Smetus byl podlý a vychytralý padouch, začal prosit o svůj život a když se Pyskoš ohlédl za Dorkoškem, Smetus podle zaútočil a zranil svým kouzlem magický šíp Pyskoše do ruky, ten když utíkal tak stačil na Smetuse seslat jedno ze svých nejsilnějších kouzel Pekelný žár a pak se schovaly s Dorkoškem u jediného východu z místnosti kde byl Smetus. Po strašlivém zjištění, že Smetus je silnější než si myslely a že mu kouzlo Pekelný žár udělalo na nejvýš jeden nebo dva škrábance tak si uvědomily že není jediný východisko, musí spojit své síly. Vyčarovaly mlhu a vtrhli do místnosti, Smetus nemohl útočit přesně tak na slepo kouzlil magické šípy. Dorkoško s Pyskošem začaly kouzlit kouzlo Božská vůle. Smetus rozehnal mlhu a když uviděl jak jeho nepřátelé kouzlí Božskou vůli začal kouzlit Pekelnou ránu. Kouzlo stejně tak mocné jako byla Božská vůle. Smetus byl mnohem zkušenější a i přesto že začal kouzlit o něco déle než Pyskoš s Dorkoškem, vykouzlil kouzlo právě v ten samý okamžik jako kouzelníci světla. Kouzla se střetla uprostřed místnosti a vybouchly v neskutečné síle. Obrovitý výbuch který nastal, udělal z krásného mlýna polozbořenou trosku. Po rozplynutí dýmu leželi na zemi všichni tři kouzelníci, po chvíli se Dorkoško zvedl ze země a odpajdal se k Pyskošovy který na tom nebyl o moc lépe. Spolu došli až k ležícímu Smetusovy a k jejich radosti zjišťují, že zlý kouzelník byl poražen a už nikdy nebude jeho armáda pustošit tento svět.

            Kouzelníci došli až k oknu a když viděli celou tu spoušť co boj se Smetusem dokonal, uvědomily si naplno vážnost situace-Matka příroda už se z této tragédie bez pomoci nevzpamatuje. Střet kouzel Božská vůle a Pekelná rána zničila všechno co bylo vzdáleno od mlýna na vzdálenost velikosti Vénova království, už ani ty pahýly zde nebyly. Dorkoško s Pyskošem se rozhodli. Začaly společně odříkávat kouzlo kouzel Matka příroda, jakmile bylo kouzlo vytvořeno, kouzelníci padli na zem bez dechu, obětovaly se pro záchranu života přírody, Matka příroda se okamžitě začala vzpamatovávat z tohoto neštěstí. Ta na jejich počest obdarovala mlýn jejich dobrou vůlí a každému dobrému člověku kdo do tohoto mlýna vstoupil splnil mlýn jejich jedno tajné přání.